OMG! Nechce se mi věřit, jaké hrůzy neexistují........

6. září 2016 v 18:20
Ahoj,

Tak se vám tu zase hlásím v celý svý osobě..
nechce se mi věřit, že už se budu muset učit... vystudovat střední a nakonec se stát dospělou. Vůbec se mi do toho nechce. Protože to fázi dospívání je fáze umírání. ... Kdo by se ho nebál. Každý se bojí a říkají svým kamarádům v mekáči, jak si přejí umřít. Já bych určitě preferovala smrt při nějakém dobrodružství. Chci poznat smrtelnou bolest... Ale to lidi často nechápou...

Za tento měsíc (pár dní) se stalo spousty věcí. Máma dostala práci. Pak o ni přišla. TRáta přišel o práci. Já jsem ve škole tak nějak v pohode. Ten novej kluk se mi svým způsobem líbí, což je divný, protože je menší než já. no.... Tak jde o to, že mám poslední dobou divný problémy. Třeba že mluvím pro sebe. Nebo mám noční můry, takže se v noci budím hrůzou a chodím na mlíko do ledničky... Víte, ty hrůzy, co ve snech vidím jsou tak reálne, ti nemrtvý a autonehody, ty požáry a děsivé obličeje.....

Znepokojivé.

Vaness
 

Excelentní rutina známých kytaristů

28. srpna 2016 v 20:52
Ahojky,
asi jsem vám to neříkala, ale můj otec je docela známý kytarista. Kdysy hrával ve věznicích (-proto ho podezírali z napomáhání k útěku Kájínkovi). Není zas nějak mega moc známý, ale hrál turné po slovensku, česku, usa a austrálii. Já jsem na něj hrdá. Stačilo by, aby si ještě pár let udržel práci a jsem s ním jinak spokojená. Všechnopádně, občas mě někam vezmě. Třeba na jeho koncert (kde se seznámým s různými "krasavci" z ciziny) a někdy mě bere na různý grilovačky, after party, přespávačky, táboráky a někdy i do nějakýho nudnýho divadla, z čehož si nikdy nic nezapomatuju.
Výhoda na tom je, že mě všichni kolem obdivujou, jsem sice jen bedňák, ale i tak mám snad víc pozornosti, než táta. Jen protože jsem jeho dcera, očekávají ode mě nějaký talent.

"Vanessko, ty nebudeš s otcem zpívat?" (Chacha, ne! Nesnáším zpěv a jsem moc mladá, abych umřela ostudou)
"Vanessko, hraješ na kytaru?"(zapomen)
"Vanesso, chceš nám zahrát aspoŇ na bicí?"(Ok, ale připrav se na to, že nic jinýho už si nikdy neposlechneš....)

Občas mám pocit, že nejsem hodná takovéhle pozornosti. Proč se mi tak věnují? Protože jsem mladá. Nezkušená a nemám svůj názor. Snaží se ho změnit. Snaží se mi přeměnit myšlení. Abych hrála na bicí, kytaru a zpívala.

Víte, jsem dcera Boha, jsem mladá, nezkušená a lidé se mi snaží změnit názor. To mě štve, nevěřící se snaží mi měnit myšlení. A přitom má mé myšlení větší hodnotu než cokoliv jiného.

Bůh mi dal dar a radost a chovám se jinak než nevěřící.Bůh za nás dal svého syna. Bůh ke každýmu napřáhne ruku, ale záleží na něm, jestli ji příjme. Myslím, že by měl. Vemte si, že to Bůh nám dal zemi, kov, jídlo, zvěř a vzduch. Vše, co máme nám dal. Mnozí lidi tvrdí, že žijí kouzelný život. Tak to ale není. Kouzelný život začnou žít, až si kleknou na zem a začnou prosit Boha o odpuštění hříchu, začnou děkovat Bohu a začnou ho žádat o spostu věcí, které POTŘEBUJÍ (modlidba má moc), až řeknou amen, tak začnou žít kouzelný život s Bohem, ale kouzelnější bude po smrti. (Smrt ráda připodobuji k injekci. Chvíly štípne, ale pak jsi v bezpečí.)

Miluju Boha a to se nezmění. Nikdy. Pokud chceš žít s Bohem, je to jen Tvé rozhodnutí- já ho nezmněním.
Díky, že mě nezabijete.

Vaness Block (ps budu psát ted tak obden, neva?)

Přijemné soužení (aneb, když mám debku já)

28. srpna 2016 v 10:19
Ahoj,
zjistila jsem, že jsem na svým blogu velmi závislá. Jeden den jsem nic nemohla napsat (za to může návštěva zoo brno- můj otec totiž adoptoval tygra na dálku.... super! mám malého tygřího bráchu!) a zjistila jsem, že mi to přivolává deprese. Rodiče se vždycky diví, proč se tvářím jako démon (za to mohou mé oční linky- když se usmívám vypadám jako lvice, ale když se mračím je ze mě démon)....

No.. ani já nevím, proč mám deprese. Jsou prázdniny! Dnes bude zas nějaká zábava (Ehm ehm....-zapomněla jsem připsat uvozovky). Asi to bude tím, že jsem tak tlustá. Poslední dobou radši skoro nejím, doufám, že konečně zhubnu a vyléčím se z nejhoršího hříchu, co znám- obžerství. Naši mi pořád říkají, jak jsem hnusná a že jsem tlustá atd. Popravdě, chá! To si fakt myslí, že mě to uráží? Nebo mě to donutí hubnout? Nee. Jen se o to víc těším, až mi bude osumnáct. To hned ten den vyběhnu z domu a už se tam nikdy nepodívám (vím, že přeháním). Budu jako má sestřenice Eliška. V den svých osumnáctin si vzala doktora a utekli spolu někam do španělska. Od tý doby je fuč.

Prominte za malý článek, ale více času nemám. Pa!
Díky, že mě nezabijete!

Vanessa Blocková
 


Jak je možný, že ze mě není satanista

25. srpna 2016 v 16:18
Ahojky, vím, že mé příběhy jsou často velmi zajímavé. Ráda bych ale poznamenala, že ve skutečnosti tak zajímavé nejsou a že vám sem píšu jen ty nejzajímavější věci, co se mi kdy staly... Takže nee, nežiju jak Batman. S Bohem je všechno lepší.

Víte vy, co?

22. srpna 2016 v 23:00
Od tý doby, co si píšu tento blog, mám v hlavě samý " toto napíšu do blogu" nebo "zajímavé téma" a přitom pak napíšu na blog jen asi 10% toho, co chci. Stejně to tu skoro nikdo nečte. FAJN! Alespoň se nemusím bát, že mě náhodou zná někdo, kdo si to čte. Což je zajímavá úvaha. Vsadím se že i ty znáš někoho, kdo je jako já. Možná o tom ani neví, ale já vím, že brzo bude spousty lidí, co obdivujou temno.

Když to tak vezmeš, jsem obyčejná, jen se furt každýmu snažím zkrášlit temnotu. Ve skutečnosti jsem teď ve svém pokoji. na sobě mám pyžamo a řvu na svou andulku, aby přestala pípat. Nejsem jiná. Jsem stejná. Proto se mi líbí punk. Ten je něco jako poznávací značka na lidech, co se snaží zvýraznit svou jedinečnost.

Dnes mi mamka říkala o své babičce/prababičce. Neustále si vykládala, jak je jiná a že není tak absolutně antienergická, jao ostatní babičky v padesáti (tolik tehdy měla, možná o pár let víc). Když se jednou vrátila z nemocnice po operaci (!) srdeční tepny, rozhodla se, že si vymaluje byt. Hned ten den. Takže v jeden den stihla operaci, vymalovat pulku bytu a umřít na vnitřní krvácení. Super! Moje prabába byla prostě hustá! Nerozhodný

Temnota je všude, ale Bůh též...

22. srpna 2016 v 10:50 | Já
Jeden z mých čtenářů (doufám, že ne i jediný) , mě požádal/a , jestlli bych se nemohla vyjádřit k mé víře... Takzvaně temné víře... Mno...... Dá se říct, že bych to nenazývala temnou vírou. Zní to jako satanismus. A ty já ráda nemám.Můj názor na víru je jasný- Bůh existuje a chrání nás věřící před démony a zlem ve světě. Jsem protestant. (To je druh víry.)A hnusí se mi katolismus. Proč? Protože si přidávají své vlastní příběhy do bible. Možná nemáte tucha o čem mluvím, ale co já vím je, že některé části bible založili papeži až v 20. století! Chápete to? Jak mohli v 20. století přijít na to, že panna Marie ve skutečnosti nebyla panna!? Další důvod, co nemám na katolících ráda je takový to místo mezi peklem a nebem. Katolíci si myslí, že Bůh jim neodpustí jejich hříchy, ale že když se budou dostatečně modlit, tak se dostanou do (jak tomu ráda říkám) koncetračního tábora v podsvětí. Budou tam takzvaně pykat za své hříchy a až si trest odbudou, tak jim bude z milosti Boží dána milost a budou konečně smět jít do nebe. Pche! Keci! Nechápu, že se jim ta víra vyplatí. Když oni budou pykat a my protestanti už dávno budem v nebíčku. :D

Online deník- začínám za tři...dva...jedna...

21. srpna 2016 v 10:44 | Já
Toto je můj nový anonymní blog... Doporučila mi to kdysy psycholožka, ale tehdy jsem ji nebrala vážně. Tehdy jsem nebyla taková jaká jsem teď.Jaká jsem byla? No... Byla jsem tlustá, inteligentní (ale tajně!) a taky jsem tajně toužila jít ve stopách Marie (včelí královny, která se v reálu jmenuje úplně jinak). Líbilo se mi že nakupovala v nejznačkovějších obchodech značkový hadry a ty pak nosila (!), narozdíl od mé matky. Kdykoli se matce dostane do rukou nějaký pěkný hadřík, tak ho buť daruje známým a nebo ho hodí do takovýho toho bílého kontejneru na textil (-všimli jste si že ty kontejnery vlastní firma "Reverenge", což znamená "pomsta"? To zní jako by měla brzo nastat apokalipsa z důvodu naštvaného recyklovaného textilu).

Když už jsem u matky, mohla bych vám říct i o zbytku z mých nočních můr (ale smrtelníci je názívají členy rodiny Blocků -ps tak se taky nejmenujem realně). Nejděsivější je samozdřejmě má matka. Nikdy ji nenazívám matkou , teda ne když je u toho ona. Trvá na tom ať jí říkám mami. Taky trvá na tom, abych po umytí nádobí neumívala i podlahu (-na tom trvá od tý doby, co se tátovy povedlo zhodit na zem tři talíře při jednom umytí nádobí...). Můj táta je ztělsnění flegmatismu, naštěstí na něj mohu být i svým způsobem hrdá. A to hlavně ve škole, když ostatní holky popisují své otce jako pupkatý ožraly, co čumí na fotbal a já pak zazářím se svým kostnatým bankéřem, co tráví týdny před dokumenty OpenOffice.No a pak je na řadě Mia (zas vymyšlený jméno)- ta je u nás v rodině nejprotivnější. Myslím, že by mohla soutěžit o titul simulant roku.

No a poslední z rodiny jsem já a můj kocour Kikin (-patříme k sobě, jako sprchový gel a voňavka v dárkovým balení).Já jsem pihatá po mámě, tlustá a taky hubatá. Tak by mě popsal každý, kdo se mnou strávil aspoň minutu. Nosím výhradně černou a líbí se mi punkeři, ačkoli já sama punkerem být nesmím! Je mi 15. Bydlím v jedné nejmenované vesnici u jednoho nejmenovaného města v dvoupatrovém domě s nejmenovanou adresou. Chodím do divného ústavu, jehoš název se neříká a ve volném čase čtu, píšu a kreslím, ale nikdy nesportuju! To radši dám půlku života, než dvě hodiny běhat za míčem. Zrovna teďka pracuju na povídce, kterou pojmenuju nejspíš bodláky/jehličí/bodláčí/bodce/jiné ale to zatím není jisté. Vždycky musím nejdřív povídku dopsat a až pak ji pojmenovat. Jo a taky se mi líbí manga. Zbožňuju Death Note. Myslím že týpci, co tu mangu vymysleli byli geniové. A ještě k tomu ťamani! (Jestli někdo ví, jestli jsou zadaní, ať mi to honem řekne!) Další věc, co miluju je drsná hudba. Třeba Asking Alexandria, Sleeping with sirens a nebo Falling in Reverse. Všechny ty kapely můj fotr (vaú takhle jsem ho nikdy nenazvala!) nesnáší. Říká že nemám poslouchat ty shity a odpadky a vždy si vymyslí nějakou výmluvu- Jsme křesťani! Black metal poslouchat nebudeš! Kdyť to zní jako satanismus! Řekli tam fuck!!! -A přitom od něho jsem slyšela víc sprostých slov, než v mé nejoblíbenější a nejsprostčí písničce Kick Me od Sleeping with Sirens.

Kam dál