Excelentní rutina známých kytaristů

28. srpna 2016 v 20:52
Ahojky,
asi jsem vám to neříkala, ale můj otec je docela známý kytarista. Kdysy hrával ve věznicích (-proto ho podezírali z napomáhání k útěku Kájínkovi). Není zas nějak mega moc známý, ale hrál turné po slovensku, česku, usa a austrálii. Já jsem na něj hrdá. Stačilo by, aby si ještě pár let udržel práci a jsem s ním jinak spokojená. Všechnopádně, občas mě někam vezmě. Třeba na jeho koncert (kde se seznámým s různými "krasavci" z ciziny) a někdy mě bere na různý grilovačky, after party, přespávačky, táboráky a někdy i do nějakýho nudnýho divadla, z čehož si nikdy nic nezapomatuju.
Výhoda na tom je, že mě všichni kolem obdivujou, jsem sice jen bedňák, ale i tak mám snad víc pozornosti, než táta. Jen protože jsem jeho dcera, očekávají ode mě nějaký talent.

"Vanessko, ty nebudeš s otcem zpívat?" (Chacha, ne! Nesnáším zpěv a jsem moc mladá, abych umřela ostudou)
"Vanessko, hraješ na kytaru?"(zapomen)
"Vanesso, chceš nám zahrát aspoŇ na bicí?"(Ok, ale připrav se na to, že nic jinýho už si nikdy neposlechneš....)

Občas mám pocit, že nejsem hodná takovéhle pozornosti. Proč se mi tak věnují? Protože jsem mladá. Nezkušená a nemám svůj názor. Snaží se ho změnit. Snaží se mi přeměnit myšlení. Abych hrála na bicí, kytaru a zpívala.

Víte, jsem dcera Boha, jsem mladá, nezkušená a lidé se mi snaží změnit názor. To mě štve, nevěřící se snaží mi měnit myšlení. A přitom má mé myšlení větší hodnotu než cokoliv jiného.

Bůh mi dal dar a radost a chovám se jinak než nevěřící.Bůh za nás dal svého syna. Bůh ke každýmu napřáhne ruku, ale záleží na něm, jestli ji příjme. Myslím, že by měl. Vemte si, že to Bůh nám dal zemi, kov, jídlo, zvěř a vzduch. Vše, co máme nám dal. Mnozí lidi tvrdí, že žijí kouzelný život. Tak to ale není. Kouzelný život začnou žít, až si kleknou na zem a začnou prosit Boha o odpuštění hříchu, začnou děkovat Bohu a začnou ho žádat o spostu věcí, které POTŘEBUJÍ (modlidba má moc), až řeknou amen, tak začnou žít kouzelný život s Bohem, ale kouzelnější bude po smrti. (Smrt ráda připodobuji k injekci. Chvíly štípne, ale pak jsi v bezpečí.)

Miluju Boha a to se nezmění. Nikdy. Pokud chceš žít s Bohem, je to jen Tvé rozhodnutí- já ho nezmněním.
Díky, že mě nezabijete.

Vaness Block (ps budu psát ted tak obden, neva?)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama