Jak je možný, že ze mě není satanista

25. srpna 2016 v 16:18
Ahojky, vím, že mé příběhy jsou často velmi zajímavé. Ráda bych ale poznamenala, že ve skutečnosti tak zajímavé nejsou a že vám sem píšu jen ty nejzajímavější věci, co se mi kdy staly... Takže nee, nežiju jak Batman. S Bohem je všechno lepší.

Je tu něco, co jsem vám dávno chtěla říct- jak jsem uvěřila v Boha. V podstatě jsem byla i pokřťená dřív než jsem uvěřila opravdu. Byla jsem odjakživa vedená v takových těchBožích kecech atd. Bibli už v devíti jsem znala nazpamněť a rozumněla jsem i těm těžkým částem jako je zjevení atd. Ale nebrala jsem je nějak v úvahu. Koneckonců- každý by si mohl vymyslet svou bibli, kterou pak lidi v budoucnu můžou uctívat jen protože je X let stará.

Vlastně si pamatuju jen tři křesťansky hodnotné zážitky. První byl, když jsem dostala v sedmi letech proroctví od jednoho veřejně známého proroka (- absolutně jsem mu nevěřila, protože člověk dostane opravdové proroctví jen málokdy ne? a ten chlap tam seděl na lavičce a volal si k sobě lidi, aby jim mohl vyprávět, co mu Bůh "řekl") . Ten prorok mi vyprávěl, že až budu starší, budu mít problém s vybráním strany (Bůh/Satan?) . No... Nakonec se to stalo, ale to není všechno...

Později se mi zdálo že jsem úplně svatá, taže sem se nechala pokřtít (nee, nebylo to z toho důvodu, abych si taky mohla někdy v církvy dát chleba a víno!).

No a pak jsem víru ztratila.Nevěřila jsem, že by Bůh mohl ještě vůbec existovat, konec konců, nikdy mi neodpověděl, nikdy mi nic ani nenaznačil. Jediný co z toho mám byla aktivita na neděli ráno. Takže jsem toho měla dost a rozhodla se si vybrat "stranu"- "Bože, jestli opravdu jsi a chceš, abych v tebe zbytek života plně věřila, tak mi dej znamení... Třeba... Ať kazatel dnes ráno zaíá!Protože teprve pak si budu jistá." No... tak jsem mu to řekla. Celou dobu jsem tak věrně seděla a koukala a poslouchala blbosti. Měla jsem pocit že tam nepatřím, a už to kazatel končil. Řekl poučení příběhu co žvanil a pak se sbíral k odchodu. Když byl už skoro dole... otočil se vběhl za mikrofon a řekl: "A víte jak dělá osel? ÍÁ! ". Všichni kolem mě se smáli, ale já věděla, že teď jsem se Bohu zavázala. Že vím, že ten komu jsem se zavázala žije (a to je dobrý vědět!).

No... Nejneuvěřitelnější je, že tahle historka byla pravdivá. Stalo se to minulý léto. Od tý doby věřím. A vím že k tomu mám důvod.

Ačkoli se nemůžu měřit s ostatníma křesťanama. Například jsem byla na campfestě (ps: velice doporučuji! příští rok jedu jako dobrovolník!) no a tam byli samý zbožní lidé. Připadala jsem si tam jako úplný antikřesťan a i teď si tak připadám. Ale vím, že křeťan je každý, kdo ví, že Bůh žije.

Díky, že mě nezabijete a necháte komentář.Díky!

Vaness Block Nevinný
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bestinblack Bestinblack | Web | 25. srpna 2016 v 16:41 | Reagovat

Zajímavý příběh. :)

2 ultimate-lilycollins ultimate-lilycollins | 25. srpna 2016 v 18:47 | Reagovat

Tak tímto článkem si mi udělala nesmírnou radost. Jak jsem se před tím ptala na tvou "temnou víru v Boha," tak druhá otázka zahrnovala přesně to, na co si tady poukázala. Tím chci i pochválit strukturu textu, fakt se to nádherně čte (ne, že bych byla znalec:D). Jak už jsem ti jednou napsala, tvé články mi otevírají oči a strašně moc mi pomáhají (doufám, že budeš mít čas na blog i o školu, to budu tvoje články obzvlášť potřebovat:D). Vždy jsem si myslela, že když o své víře pochybuji, tak o to víc se ukazuje, že Bůh je či, že mě zkouší zda-li to myslím s ním vážně. Ale fakt, že tobě se takhle krásně projevil, je něco úžasného. Zcela ti rozumím a doufám, že i já jednou budu mít takové štěstí. Někdy mám strach, že nejsem víry hodna.
Mimochodem měla bych otázku. Píšeš, že jsi se nechala pokřtít, kolik ti bylo?
Jinak děkuji za tak povzbudivý komentář na blogu :D ♥

3 Vanessa Blocková Vanessa Blocková | 26. srpna 2016 v 10:22 | Reagovat

[1]: Díky :)

[2]: Nemáš zač za všechno :) To ty mi neuvěřitelně pomáháš! :) Když jsem se nechala pokřtít, bylo mi jedenáct. Jsem hrozně ráda, že mi necháváš takovýhle super komenty. Chováš se ke mě líp než moje nejlepší kamarádka. Ani nevím jak se ti odvděčit. Jednu větu z tvého komentáře použiju určitě v dalších článcích. Někdy je ale čas, abych napsala i o mém hříšném životě. ... Až to dopíšu. Pustím se do článku ohledně "nároku na víru" každýho z nás. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama