Online deník- začínám za tři...dva...jedna...

21. srpna 2016 v 10:44 | Já
Toto je můj nový anonymní blog... Doporučila mi to kdysy psycholožka, ale tehdy jsem ji nebrala vážně. Tehdy jsem nebyla taková jaká jsem teď.Jaká jsem byla? No... Byla jsem tlustá, inteligentní (ale tajně!) a taky jsem tajně toužila jít ve stopách Marie (včelí královny, která se v reálu jmenuje úplně jinak). Líbilo se mi že nakupovala v nejznačkovějších obchodech značkový hadry a ty pak nosila (!), narozdíl od mé matky. Kdykoli se matce dostane do rukou nějaký pěkný hadřík, tak ho buť daruje známým a nebo ho hodí do takovýho toho bílého kontejneru na textil (-všimli jste si že ty kontejnery vlastní firma "Reverenge", což znamená "pomsta"? To zní jako by měla brzo nastat apokalipsa z důvodu naštvaného recyklovaného textilu).

Když už jsem u matky, mohla bych vám říct i o zbytku z mých nočních můr (ale smrtelníci je názívají členy rodiny Blocků -ps tak se taky nejmenujem realně). Nejděsivější je samozdřejmě má matka. Nikdy ji nenazívám matkou , teda ne když je u toho ona. Trvá na tom ať jí říkám mami. Taky trvá na tom, abych po umytí nádobí neumívala i podlahu (-na tom trvá od tý doby, co se tátovy povedlo zhodit na zem tři talíře při jednom umytí nádobí...). Můj táta je ztělsnění flegmatismu, naštěstí na něj mohu být i svým způsobem hrdá. A to hlavně ve škole, když ostatní holky popisují své otce jako pupkatý ožraly, co čumí na fotbal a já pak zazářím se svým kostnatým bankéřem, co tráví týdny před dokumenty OpenOffice.No a pak je na řadě Mia (zas vymyšlený jméno)- ta je u nás v rodině nejprotivnější. Myslím, že by mohla soutěžit o titul simulant roku.

No a poslední z rodiny jsem já a můj kocour Kikin (-patříme k sobě, jako sprchový gel a voňavka v dárkovým balení).Já jsem pihatá po mámě, tlustá a taky hubatá. Tak by mě popsal každý, kdo se mnou strávil aspoň minutu. Nosím výhradně černou a líbí se mi punkeři, ačkoli já sama punkerem být nesmím! Je mi 15. Bydlím v jedné nejmenované vesnici u jednoho nejmenovaného města v dvoupatrovém domě s nejmenovanou adresou. Chodím do divného ústavu, jehoš název se neříká a ve volném čase čtu, píšu a kreslím, ale nikdy nesportuju! To radši dám půlku života, než dvě hodiny běhat za míčem. Zrovna teďka pracuju na povídce, kterou pojmenuju nejspíš bodláky/jehličí/bodláčí/bodce/jiné ale to zatím není jisté. Vždycky musím nejdřív povídku dopsat a až pak ji pojmenovat. Jo a taky se mi líbí manga. Zbožňuju Death Note. Myslím že týpci, co tu mangu vymysleli byli geniové. A ještě k tomu ťamani! (Jestli někdo ví, jestli jsou zadaní, ať mi to honem řekne!) Další věc, co miluju je drsná hudba. Třeba Asking Alexandria, Sleeping with sirens a nebo Falling in Reverse. Všechny ty kapely můj fotr (vaú takhle jsem ho nikdy nenazvala!) nesnáší. Říká že nemám poslouchat ty shity a odpadky a vždy si vymyslí nějakou výmluvu- Jsme křesťani! Black metal poslouchat nebudeš! Kdyť to zní jako satanismus! Řekli tam fuck!!! -A přitom od něho jsem slyšela víc sprostých slov, než v mé nejoblíbenější a nejsprostčí písničce Kick Me od Sleeping with Sirens.


O té písničce bych mohla mluvit víc než dost. Vlastně to byla ona, kdo mě vytáhl ze dna. Jde o to, že pře měsícem a půl o mě jedna holka začala rozhlašoat, že pry mam vši. Haha. Nejvtipnější bylo, že to byla ona, kdo je měl a snazil se to zamaskovat. Všechnopádně se proti mě spolčili. Celá třída... Skoro v tom byli i kluci, ale ti úplně inorují existenci holek ve stejné mísnosti, takže z toho jsem si nic nedelala.-.... Všechnopádně šlo o to, že se mě vyhýbali, řekli to všem ve škole a dodnes se divím že se to nedostalo i ven ze školy (asi to nebylo tak žhavé jak to z mého pohledu vypadalo). Hrály hru jménem "fleky"- což znamenalo že když se mě někdo dotkne má vši a "fleky"(mé pihy :( )... Párkrát musel i zasáhnout učitel protože došlo i k násilí... (Kluk jedný z holek mě kopal)... a nakonec se do toho nacpali i naši, protože když holky přetáhli na svou stranu i mou tehdy nejlepší kamarádku, tak jsem se ofiko zhroutila. Zhoršila jsem se ve škole a doma jsem pak trpěla samomluvou a nejčastěji jsem se bavila s mým nejlepším kamarádem-méďou Bedřichem Antonínem Blockem (toho jsem tak pojmenovala, kdyby se náhodou stal slavným klavíristou, tak ať to zní dobře) ...Pak se ale stala ta věc.... Nejdřív jsem chtěla vyhledat fattyho, ale jako druhý mě ve vyhledávání vyšlo falling in reverse a protože umím dobře anglicky, tak mě název "padání do opaku/vzhůrunohama" zaujal. Byla má první oblíbená hustá kapela, ale přes ni jsem se dostala do styku i s jinými kapelami, až jsem narazila do agresivní písně Kick Me. Kellin Quinn tam zpívá něco, co mi pomohlo se vzmužit (vzženštit?) a já se dala do kupy a od tý doby mi je fuk o cem holky pomlouvají. Protože jsem vyspělejší, lepší a nic mě nezboří. Nic!

To co se tam píše jsem zkopírla z karaoketexty.cz , ale kdo má zájem může kousek omrknout.


Pojďme na cestu
vy nemocní odsuzující hlupáci
pohřbím vás šest stop hluboko
protože jsem unavený z vašich pravidel

seru na vás a na vaše názory
jak jsi mohl být tak slepý?
k tomu co se děje kolem tebe
vrať se v čase

Nevíš ani hovno
Nevíš ani hovno
o mě
nevíš ani hovno, hovno, hovno
nevíš o mě ani jednu zatracenou věc

Dívej se na mě
Jsem víc než ty kdy budeš
Řízni mě hluboko, ale stejně nebudu krvácet
Tak si pojď kopnout, kopnout
Kopni do mě když jsme dole

No jasně
Prožeň mě peklem
a já ti ukážu
budu tvůj nejhorší nepřítel
zkus si kopnout, kopni, kopni do mě když jsem dole
kopni do mě když jsem dole

Ze všech hříšníků
Jsi ty první v linii
Tak jdi do pekla a řekni ďáblovi
že nejsem daleko za tebou

Seru na vás a na vaše názory
Protože není moje věc
co se děje kolem
vrať se v čase

Nevíš ani hovno
Nevíš ani hovno
o mě
nevíš ani hovno, hovno, hovno
nevíš o mě ani jednu zatracenou věc

Dívej se na mě
Jsem víc než ty kdy budeš
Řízni mě hluboko, ale stejně nebudu krvácet
Tak si pojď kopnout, kopnout
Kopni do mě když jsme dole

No jasně
Prožeň mě peklem
a já ti ukážu
budu tvůj nejhorší nepřítel
zkus si kopnout, kopni, kopni do mě když jsem dole
kopeš do mě když jsem dole
kopni, kopni, kopni do mě když jsem dole

kopni do mě když jsem dole
kopni do mě když jsem dole, dole
dole
dole
kopni do mě když jsem dole
dole
dole
jen si do mě kopni když jsem dole


No myslím že to bude vše. Prosím, jestli jste to dočetli ochotně až sem, zanechte komentář. Jo a jsem holka. Temný křesťan jsem se pojmenovala protože věřím v Boha, ale fascinuje mě temnota.

Zdarec!!!!!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fungl novy tenisky Fungl novy tenisky | 22. srpna 2016 v 0:29 | Reagovat

Na tento blog jsem ted chodila dost casto a konecne se tu objevil clanek. Wohoo. Zvlastni, ale docetla jsem ho... a libilo se mi to. Doufam, ze se nekdy vyjadris o sve 'temne' vire v Boha.

2 temnykrestan temnykrestan | E-mail | 22. srpna 2016 v 8:41 | Reagovat

[1]: Díky :) jsem hrozně ráda, že mě už někdo sleduje. Určitě se vyjádřím k mé "temné" víře k Bohu. :D Ani nevíš jak jsem po tomto komentu nadšená. :D Čtu ho asi tisíckrát. Před rokem jsem totiž zkoušela založit jeden blog, le dopadlo to strašlivě... Všeci mě bombardovali hejty a posledních pár měsíců už ho ani nikdo nesledoval.  ... :D Ale tento blog je úplně jiný. To bude asi tím že ho nevedu pod svým jménem... Přesto ale když jdu po ulici a nebo do sboru, tak mám pocit že všichni kolem zázračně ví, že se nazývám temný křesťan a že mám jiný názor než oni.

3 ahoj ahoj | 22. srpna 2016 v 11:51 | Reagovat

No páni :D To je hustý. Ty už jsi někdy psala blog, viď? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama